Motivace dětí v obchodě

Co děti dělají v supermarketu nejraději? Zlobí? Ne tak docela, musíme si uvědomit tento sled událostí

  1. Dávají zboží do košíku, dělají přesně to, co vidí u dospělého

Seznamte je dopředu s tím, co jdete vařit, co potřebujete koupit, na co se to používá. Vysvětlete to jejich jazykem. Nekupujete přece mouku, ale přísadu na palačinky, nebo ne? Jiné zboží jako maso, zelenina a ovoce se dá vždy lépe popsat. Vždy se můžete dítěte zeptat, co se do daného jídla dává. Když si nevzpomene, tak si „jako“ vzpomenete vy a máte radost oba J. Probíhá mezi Vámi komunikace, učíte ho o vaření a potravinách. Řekněte sami, není to super? 

Nechejte děti vařit, vybírat recept i nakupovat. Budujte jejich nezávislost v jídle.

Nechte děti dávat zboží do košíku. Ono bude ten „nejdůležitější“ člověk při nakupování. Nechte mu poznat ten pocit. Dojděte někam, kde je více zboží a nechte děti vybrat „ze stejného“. Nezapomeňte pochválit. Tak dobře bych to nevybral, to jsem úplně přehlédl…

  1. Děti si vždy vybírají zboží, co se jim líbí.

Často ty, které nepotřebujete a jsou to pouhá lákadla. Nejlépe dle barevného obalu, figurek, reklamy, umístění v regálu atd. Můžete argumentovat, že jdete kupovat určité věci, co jste si s nimi vysvětlili dříve.

Co však dělat, když dítě tu věc opravdu chce?

Občas můžete udělat výjimku, dát dítěti šanci vybrat si něco samo, je to pro něj něco úžasného, naučí se samostatnosti v rozhodování, naučí se prosadit se. Zároveň se může spálit tím, že si koupí jen hezký obal. Pokud je to něco, s čím souhlasíte je to pro Vás snazší, ale nechejte někdy děti vybírat i to „špatné“. Co Vy sice víte, ale tato zkušenost a zklamání jsou nepřenosné, stejně jako pocit spálených prstů od hrnce.

Máte tyto možnosti řešení:

Vysvětlete, že si sami také nekupujete čokoládky, nebo něco podobného za odměnu a máte omezeně penízků.

Zboží je hrozné kvality a plné chemie – pokud si již budujete chuťovou paměť, klidně např. levnou čokoládovou figurku kupte, dítěti doma vysvětlete rozdíl v kvalitě přímo při porovnání s jinou „dobrou“ čokoládou. Vysvětlete jak se čokoláda dělá, proč je dobrá atd. Zde můžete znovu upozornit i na krásný obrázek, barevný obal a že uvnitř je něco, co není dobré. Takto většinou nejí čokoládové figurky od prarodičů, kterým to na rozdíl od dětí nevysvětlíte. Dalším argumentem může být v případě červené barvy přítomnost košenily E120. Argumentem proč tomu tak je, že prodejce se tak snaží vymámit od dětí penízky. Pouhé shlédnuté podobného videa většinou stačí i velkým dětem k pochopení.

Zboží je drahé a koupit je nemůžete – pak řekněte pravdu, že je to drahé a nemůžete si to dovolit. Může si to např. vybrat k narozeninám

Pokud to nepomůže, je to na Vás zda zvolíte útěk či jiné rodičovské úkony, ale toto všechno, by jste měli zvolit před tím.

Když dětem tyto dvě věci, kvůli kterým jste přišli nakupovat zakážete, přirozeně se nudí, tudíž zlobí.

Závěr: Nechejte děti vybírat zboží. Nejdříve jim řekněte, co potřebujete koupit a proč. Vybrali jste s dětmi recept? Tím je to lepší. Děti musí poznat pocit, že jsou užitečné. Naučí se vybírat dobře, Vám to také trvalo. Předejte jim zkušenosti, které máte. Užijte si pobyt v supermarketu s dětmi. Není to jen utrpení rychle nakoupit, hlavně ať děti neotravují (nezlobí).

Pokud se mě zeptáte na věk, praktikuji to od doby, kdy jsou zvědavé a zajímají se o vaření. U mě to je od 3 let. V tomto věku také začínají chápat peníze, jako prostředek výměny mezi dobou, kdy je táta s mámou v práci a věcmi, které si můžou koupit.

zpět na hlavní stránku zpět na „nakupujeme“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *