Jak jsem se učil vařit

Důvodem proč vařit je nespokojit se s chlebem a máslem.

Ukáži Vám, jak jsem změnil svůj pohled na vaření. Nikdo mě to neučil. Začalo to tím, že jsem jako malý ochutnával koření a byl jsem fascinován všemi těmi vůněmi a chutěmi. Hmm… někdy to bylo pěkně hnusné. Celé to naštěstí přerostlo v chuť vařit a poznávat souvislosti a tajemství kuchyně, což mě zachraňuje dodnes.

[Read more…]

Co je to vaření?

lokalista_panvicka1Vaření dle mé definice je příprava potravin před konzumací. Tedy vše, než se nám potrava dostane do úst. Mrkev omyjeme, oškrábeme a pak teprve sníme. I to je vaření. Můžeme se však na vaření dívat z různých úhlů pohledu.

Vliv tepla (vaření, pečení, smažení) nehraje dnes takový význam a je možné připravit např. saláty bez tepelné úpravy.

  • Dříve byla příprava pokrmů založena na faktu, aby byly více energeticky využitelné (sacharidy a tuky)
  • Dnes se jedná především o zužitkování živin v potravě, rozumné využití času, peněz a znalostí (udržitelná strava)
  • Jako bonus nám jídlo přináší radost – spojování chutí, vůní, textura, teplota

Tato radost nás doslova naplňuje

  1. Fyziologická potřeba živin, tedy neumřeme hlady (zvíře i člověk)
  2. Potěšení z jídla, mít z jídla radost (jen člověk)

Z jídla tedy máme potěšení a radost,  jak se ale tvoří nová chuť?

[Read more…]

Kuchařky, kuchaři, suroviny a historie

První kulináři a milovníci jídla se jistě vyskytují na světě od počátku civilizace, tedy objevení ohně (vždyť i Mach se Šebestovou zmiňují recept Mamut s koprovou omáčkou). Každý živý tvor si vybírá co má raději když mu dopřejeme výběru. Kráva nejšťavnatější trávu, opice nejlepší sousta, komáři sladší krev. První zmínky o jídle a receptech u člověka se datují se vznikem Mezopotámie, nebo spíše osídlením mezopotámské nížiny mezi Eufratem a Tigridem.   [Read more…]

Vliv chuti na věku

U chutě platí jediná věc, kterou zná každé malé dítě. Buďte zvědaví a ochutnávejte!

Miminka před narozením mají již zcela vyvinutou chuť. Vnímají tak v mateřském mléce co maminka snědla. Proto někdy „odmítají“ jíst co jim nechutná. Na druhou stranu fyziologicky jsme uzpůsobeni na přijímání potravy dle ročního období a primárně toho, co nám schází. Tělo si to jednoduše zařídí tak, že na to, co jsme již někdy v minulosti ochutnali, dostaneme chuť. [Read more…]

Hostitel a host.

Nikdo nestojí o obyčejné jídlo.

Každý člověk co svět světem stojí, chce být dobrým hostitelem. Dokonce i ten, kdo o jídlo málo dbá.

Pro své hosty chceme jen to nejlepší. Pokud jsme ovšem pozvali hosty pro nás vážené a ctěné. Zbytek návštěv a běžnou domácí kuchyni můžeme tzv. „odbýt“ neobyčejně obyčejným jídlem. Od této věty se odvíjí celé kuchařské umění, nebo chcete-li soutěž.

Hostem v restauraci, o které řeknete přátelům

Restaurace bohužel často neprodává zážitky, ale ošizené jídlo převlečené za množství a nízkou cenu.

Zejména v profesionální kuchyni (zkrátka v hospodách) jsme v Čechách na štíru s variantami jídel a chutí. V každé restauraci, pokud to ovšem není pravá česká pizzerie :), dostaneme většinou vývar či hutnou dršťkovou (gulášovou, frankfurtskou) polévku a druhé jídlo je svíčková, knedlo-zelo-vepřo či smažák. Všechny tato jídla jsou dobrá, typicky Česká a mohou být i velice chutná.

Člověk se s tím vaří, a oni to ani neocení

Trápí Vás, že doba trvání přípravy neodpovídá rychlosti snědení. Vynikající svíčková a 2 dny práce je snědena za 15 minut. Zabere neskutečně času se sháněním surovin, přípravy a umývání nádobí. Naproti tomu je taková bábovka hotová za 15min (bez pečení v troubě, kde stejně nemusíte být) a nádobí, suroviny, shánění celkem žádné. Vydrží i 2 dny a té chvály.

Rada: Vybírejte si recept ke svým strávníkům a příležitosti.

Pytlíkování je často rozšířený pojem lidí, kteří vaří pouze z pytlíku. Budeme je nazývat pytlíci. Jak takový člověk žije? [Read more…]